RECENZE: TT Isle of Man - Ride on the Edge 2

Motocyklové závodění všeho druhu pomalu začíná, co do počtu a kvality titulů, velice zdatně sekundovat automobilům. To samé platí také pro herní náročnost, kdy můžeme sáhnout po arkádách či větších a menších simulátorech. Já se s oblibou za řídítky motorek vydávám na uzavřené okruhy, které jsou pro mě více akční, nabízejí oficiální licence, a hlavně jezdce šampionátu MotoGP člověk tak nějak více zná. Jízda napříč anglickou krajinou mě nijak zvlášť nezaujala a první díl TT Isle of Man Ride on the Edge jsem minul bez nějakého většího zájmu.

Poté, co jsem usedl za řídítka zdejších bestií a vydal se v pokračování objevovat venkov s jeho spletitými uličkami a krásnou krajinou, zjistil jsem, že něco takového jsem si vlastně chtěl vyzkoušet už dávno. Až tady jsem přišel na to, co je skutečné závodění a adrenalin. Na okruhu má člověk spoustu místa jak na trati, tak mimo ni a při nejhorším jenom spadnete do kačýrku. V Anglii a Irsku to ale není žádná bezpečná trať, nýbrž průjezd skrze vesničky, kopce a lesy. Jediná chyba by ve skutečnosti znamenala jistou smrt na nejbližším stromě nebo kandelábru, takže intenzita je podstatně větší.

Co může být na hraní motorek těžkého, říkal jsem si při spuštění kariéry. Vybral jsem stroj a hurá na závodní okruh. Už první zatáčka dávala tušit, že tady se budu muset opravdu víc snažit, než je tomu v Moto GP. Připadal jsem si, jako kdybych přesedlal z Forzy na DiRT Rally. Ano, tak moc krásně reálně a uvěřitelně se tady motorky chovají, takže počítejte s tím, že jejich zvládnutí nějakou chvilku zabere. A ani po několika závodech jsem si nebyl jistý svými dovednostmi, protože taková šikana ve městě potrápí i nejednoho zkušeného jezdce.

Kariéra je přitom velice pěkně zpracovaná a závodů je k dispozici opravdu nepřeberné množství, navíc v různých stupních obtížnosti. Jejich délka pak není malá, takže si připravte pořádnou porci hodin na jejich překonání, což platí hlavně pro závěrečné klání na ostrově Man. Ono zdolat trať dlouhou přes 60 km je skutečnou výzvou samo o sobě. Stačí totiž drobné zaváhaní, chvilková ztráta koncentrace či opojení nad rychlostí a už se v lepším případě válíte ve škarpě. Čas však neúprosně letí dál a stejně tak se k cíli řítí naši protivníci.

Než se na ostrov Man dostaneme, je třeba získat příslušný počet medailí z patřičných závodů. K cestě za vítězstvím se nám jistě budou hodit perky zlepšující vlastnosti stroje nebo samotné nové a silnější mašiny od renomovaných značek jako Yamaha nebo Kawasaki. Bláhově jsem si myslel, že když si nakřečkuji několik perků, prásknu je pak všechny najednou do dalšího závodu, ale to jsem se spletl. Každý perk spotřebovává pro něj specifické „suroviny“, kterých máme jenom omezený počet. Proto je důležité dobře volit a rozvažovat, v jakém směru se chceme vylepšit.

Velice mě překvapila a nutno podotknout, že příjemně, grafická stránka a celkové zpracování celé hry. Irsko a Anglie jsou vymodelovány velice uvěřitelně a překypují celou řadou detailů, které udělají radost. Zdejší závodění není jenom o tom, že bychom jezdili po placce, ale projedeme také serpentiny kolem moře a nejednou nás překvapí zatáčka za horizontem. Jak jsem zmínil, závodní tratě jsou opravdu dlouhé, kdy deset minut na závod je takový průměr.

Zážitek z toho, že opravdu jedeme a pocit, že je to skoro skutečnost umocňuje dynamické počasí. To dokáže vykouzlit skvělou hru světla a stínů nebo přinést mlhu či nějakou přeháňku. Bohužel rozdíl v kontrastu mezi světlem a stínem je docela velký, takže sem občas při závodě moc neviděl, kam jedu. Jednou to bylo kvůli sluníčku svítícímu do obličeje, abych následně zajel do stínu a rozsekal se o obrubník, který jsem v tu chvíli přehlédl.

Vyzvednout také musím skvělou zpětnou vazbu, kterou nám hra skrze gamepad posílá. Po delší době opět pořádná závodní hra, kde se vývojáři věnovali tomu, co všechno ohledně force feedbacku umí ovladač na dané platformě a pěkně toho využili. A nakonec je tady zvuková stránka, díky níž máte opravdu hodně uvěřitelný pocit, že se řítíme rychlostí kolem 300 km/h a stromy či domy kolem nás jenom sviští.

Trochu více se mohli vývojáři pohrát s omáčkou kolem celého šampionátu, která je hodně chudá a moc dalších věcí mimo ostrova Man vlastně nevyužívá. Je to docela škoda, protože potenciál tady je a přidáním věcí kolem by se celý zážitek posunul podstatně výše, a to i v rámci hodnocení. Ale i jízdní model má své chybky a trochu vypilování by určitě snesl. Hlavně změna náklonu jezdce v zatáčce by měla být podstatně svižnější, protože takového pecivála za řídítky jsem už dlouho neviděl.

Opomenout nesmím ani multiplayer, který zde nemůže chybět. Mimo klasické online složky jistě potěší také všechny gaučové hráče, jelikož nabízí hraní na otevřené obrazovce. Pomyslnou třešničkou na dortu je možnost vyrazit do otevřeného světa a opravdu vyzkoušet své řidičské dovednosti a třeba při tom ještě splnit nějakou výzvu, za které se dají získat další odměny jako zmíněné perky a motorky.