Recenze: Those Who Remain

Kombinovat nesourodé látky se nedoporučuje jak v chemii, tak u baru nočního klubu. A podobný nepsaný zákaz by měl platit i pro vývojáře, kteří ačkoliv mají ambice, nemají zkušenosti. A pokud ano, tak maximálně s mícháním stavebního materiálu. Vzít vizuální příslušnost Mlhy od Johna Carpentera a vsadit do ní svět Alana Wakea, může v milovnících hororů vzbudit jemné lechtání v podbříšku. Jen se později nesmí přesunout do žaludku a vyvolat dávení.

Those Who Remain je jednou z mnoha her, které postihlo odložené vydání kvůli koronaviru. A když se do ní pustíte, začnete si přát, aby přišly ještě pandemie spalniček, černého kašle a senné rýmy. Grafická kvalita je hodně kolísavá. Že oproti PC verzi chybí světelné efekty se dá pochopit, ale důvod k ošklivým texturám se hledá špatně. Postavám chybí mimika, kůže vypadá jak z plastu a animace… ty nechám k zamyšlení. Dobrou zprávou je, že zvukově nic nekolísá. V této oblasti se drží laciná linka, kdy každé činnosti náleží jen jeden typ ruchu. Všechny zásuvky mají jednotný zvuk, stejně jako skříně, dveře, a tak bych mohl vesele pokračovat. Nejhorší jsou však neplynulé pohyby, které ruší od prvních minut, až do závěrečných titulků.