Recenze: Obduction

Někde hluboko v nitru musí být vývojáři zarputilými rybáři. Nebo si jednou z dlouhé chvíle zašli k jezírku, a tam lapili zlatou rybku. A jelikož na začátku 90. let ještě vládly ideály, poprosili pouze o to, aby měl jejich budoucí projekt úspěch. Rybka přání splnila a v dobrém rozmaru mu protáhla expiraci víc, než se sluší. A tak se skoro dvacet let odkazovalo na populární Myst. Ale když máte jednou talent, nepotřebujete rybařit.

Některá tvůrčí rozhodnutí jsou už tak mimo „moderní pojetí“, že titul působí až muzejním dojmem. Například možnost přepnout do režimu klikací adventury, která možná usnadní mnohým orientaci v prostorou, ale zároveň omezuje volný pohyb. Ať si ovládání nastavíte jakkoliv, pořád převládá pocit, že má postava půl druhého metráku, kouli na každé noze a krosnu nepálského dobrodruha. Těžkopádnost buď budete nenávidět nebo ji přijmete jako součást exkurze do minulosti. V obou případech se na ni dlouho zvyká.