Recenze: Maneater

Recenze: Maneater

  • Lukáš Urban
  • 26. května 2020

Žraloci to mají těžké. Nejsou roztomilí, neskáčou radostně podél výletních lodí a neplatí za inteligentní savce. Příroda je zařadila do škatulky „těch zlých“, moderní popkultura toho využívá v brakových hororech a média detailně líčí každé napadení člověka. Třebaže jich je pár za rok. Ale je to pohodlnější, než poukazovat na přehnaný rybolov a vybíjení žraločí populace. Tak proč se zase jednou nepostavit na druhou stranu a nezredukovat záznamy evidence obyvatel?  

Přehnaných technických nároků hry je skutečně škoda. V jiných ohledech je titul překvapivě poctivý a velice detailní. Když se na malou chvíli vzdáte žraločích choutek a vyrazíte na turistický okruh, objevíte celou řadu easter eggů. A některé byste skutečně nečekali. Vychechtaný klaun vám nabídne červený balónek, až se budete vracet od památníku Cthulhu. Možná přitom navštívíte zatopený Stonehnge, možná si připomenete slavné dílo Pán much a možná konečně pochopíte funkci třech mušlí. A to rozhodně není všechno.

Verdikt

Packshot
7
Jestli u Čelistí zíváte nudou a radši přepínáte na krvavé laguny, osmihlavé žraloky a megalodony, je Maneater vaše krevní skupina. Třebaže lidožravý žralok není typický hrdina románů o pomstě, vždy se najde důvod, proč mu během krvavých jatek držet palce. Primitivní zábava má pár oduševnělých momentů, čímž dobře ředí odlehčenou hratelnost a prázdnější herní náplň. A že nemáte rádi RPG? Možná máte a doteď jste to nevěděli.
Technické zpracování
Hratelnost
Trvanlivost

Komentáře

Maneater
  • Xbox One
  • není lokalizováno
  • 22. 5. 2020
  • Akční • RPG
Packshot
0Členů fanklubu
Koupit
Přejít na kartu hry